hovawart

 Vice o hovících se dozvíte na stránkách HW klubu ČR www.hovawart.cz

Země původu: Německo

Datum schválení platného originálu standardu: 12. 1. 1998

Použití: pracovní pes

Klasifikace: skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi, sekce 2.2 molossoidní plemena horského typu, se zkouškou z výkonu

Krátký historický náhled

Hovawart je velmi staré německé pracovní plemeno. Jméno plemene pochází ze staré němčiny (středoněmčiny): „Hova“ znamená dvůr a „wart“ je výraz pro hlídače. Od roku 1922 bylo obnoveno šlechtění hovawarta, bylo využito psů podobného typu, který byl chován na místních farmách. V raných dobách šlechtění byli hovawarti kříženi s německými ovčáky, novofoundlandskými psy, leonbergery, a dalšími plemeny. Díky pečlivému přístupu k výběru psů ke šlechtění byl uchován původní pracovní typ psa.

V zemi původu hovawarta byla věnována značná pozornost výběru psů s ohledem na jejich zdraví. Zejména výskyt dysplazie kyčelního kloubu byl snížen na minimum díky desítkám let výběru psů bez tohoto nežádoucího znaku. Lze předpokládat, že všechny kluby chovatelů hovawarta v ostatních zemích se rovněž zaměřily na sledování tohoto primárního cíle.

Celkový vzhled

Hovawart je silný, středně velký pes poněkud prodlouženého rámce, dlouhosrstý, využívaný jako pracovní plemeno. Pohlavní dimorfismus je velice výrazný, zejména ve tvaru hlavy a ve stavbě těla.

Důležité poměry:

Délka těla by měla dosahovat nejméně 110 až 115% výšky v kohoutku.

Povaha / temperament

Uznávaný pracovní pes se širokou škálou využití. Pes milé a vyrovnané povahy, s výrazným protektivním a bojovým instinktem. Je sebevědomý, dokáže dobře snášet stresové situace, středně temperamentní a má velmi dobrý čich. Vyvážené tělesné proporce a oddanost k rodině jej spolu s jeho povahou a schopnostmi předurčují jako vynikajícího společníka, hlídače, ochránce, také však ke stopování a záchranářským činnostem

Hlava

Nosní můstek je rovný a paralelní s rovinou temene hlavy. Tlama a lebka jsou přibližně stejné délky. Kůže na hlavě všude těsně přiléhá.

Mozkovna

Lebka: silná hlava má široké, vyklenuté čelo.

Stop: dobře patrný.

Obličejová část

Nosní houba: dobře vyvinuté nozdy. U černých a zlatočerných psů je černá, u světle zbarvených jedinců je také černá, přípustný je dočasně depigmentovaný nos („sněžný“ nos).

Tlama: silná, při pohledu shora a ze strany se jen mírně zužuje směrem k nosu.

Pysky: pevně přiléhající.

Čelisti/Zuby: silný, kompletní chrup se 42 zuby podle zubního vzorce s nůžkovým skusem. Zuby jsou zasazeny kolmo k čelisti. Klešťový skus je povolen.

Oči: oválné, ani zapadlé ani vystupující. Středně až tmavohnědé barvy. Oční víčka těsně přiléhající.

Uši: volně přiléhající, zavěšené uši trojúhelníkového tvaru, vysoko a poměrně daleko od sebe nasazené, takže opticky rozšiřují lebku. Dosahují ke koutkům tlamy. Špičky uší jsou mírně zaoblené. V klidu uši visí volně naplocho podél lebky, v afektu mohou být neseny mírně nakloněné kupředu. Přední okraj uší leží přibližně uprostřed mezi rovinou očí a rovinou týlního hrbolku.

Krk

Silný, střední délky, bez volné kůže na hrdle.

Trup

Hřbet: rovný a pevný.

Bedra: silná, mírně delší než záď.

Záď: střední délky, mírně spáditá.

Hrudník: široký, hluboký a silný.

Ocas

Hustě osrstěný, dosahuje k hleznům, ale ne až k zemi. Podle nálady psa je nesen buď vysoko a prohnutý nad hřbetem, nebo svěšený směrem k zemi.

Končetiny

Hrudní končetiny: silné, rovné a při pohledu zepředu i ze strany kolmé k zemi.

Ramena: velmi dobře osvalená, lopatka je dlouhá a uložená šikmo vzad.

Nadloktí: dlouhé, těsně přiléhající k tělu.

Lokty: přiléhající těsně k hrudnímu koši.

Kloub nadprstí: silný.

Nadprstí: mírně šikmé.

Pánevní končetiny: silné, při pohledu zezadu kolmé k zemi, dobře zaúhlené.

Stehna: velmi dobře osvalená.

Hlezenní kloub: silný, poměrně nízko položený.

Tlapky

Zakulacené, silné a kompaktní. Prsty klenuté a těsně k sobě přiléhající. Paspárky by měly být odstraněny, s výjimkou zemí, kde je to zakázáno zákonem. Drápky jsou u černých a zlatočerných jedinců černé, u plavých jedinců mohou být méně pigmentované.

Pohyb

Při všech typech pohybu se končetiny pohybují v přímé linii, krok je prostorný. V klusu velmi dobrý prostorný krok a dobrým posunem zadních končetin.

Kůže

Po celém těle těsně přiléhá. U černých a zlatočerných jedinců má kůže modravý lesk, u plavých jedinců narůžovělý lesk.

Osrstění

Srst

Dlouhá srst se silnými chlupy, mírně zvlněná a těsně přiléhající. Podsada není příliš vyvinutá. Srst je delší na hrudníku, břichu, zadní části hrudních i pánevních končetin (kalhoty) a na ocase. Krátká srst je na hlavě a na předních stranách obou párů končetin. Srst je hustá a uzavřená.

Barva

Existují tři barevné variety: zlatočerná, černá a plavá.

Zlatočerná:

Srst je černá a lesklá, se středně plavými znaky. Na hlavě začínají znaky pod nosním hřbetem a probíhají kolem koutků tlamy a přecházejí do znaků na hrdle. Výrazné jsou kruhové znaky nad očima. Hrudní znaky sestávají ze dvou přiléhajících skvrn, které mohou být spojené. Na předních končetinách začínají při pohledu ze strany znaky na prstech a táhnou se k nadprstí a v úrovni loktů se vzadu zužují, až vymizí. Na zadních končetinách jsou znaky při pohledu ze strany v podobě širokého pruhu k hleznům, od hlezen výš už jen jako tenký pruh, který probíhá po přední straně pánevních končetin až k úrovni spodní linie. Další znak se nachází pod kořenem ocasu. Znaky jsou vždy jasně ohraničené. Jednotlivé malé bílé znaky na hrudi stejně jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na špičce ocasu jsou povoleny. Oční víčka, pysky a polštářky tlapek jsou černé.

Černá:

Srst je černá a lesklá. Jednotlivé malé bílé znaky na hrudi stejně jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na špičce ocasu jsou povoleny. Oční víčka, pysky a polštářky tlapek jsou černé.

Plavá:

Srst je středně plavé barvy, lesklá, a směrem ke končetinám a břichu přechází ve světlejší odstín. Jednotlivé malé bílé znaky na hrudi stejně jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na špičce ocasu jsou povoleny. Oční víčka, pysky a polštářky tlapek jsou černé.

Výška

Výška v kohoutku: psi od 63 do 70 cm, feny od 58 do 65 cm.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.