Aktuality

Závod obedience Mošnov 8. 5. 2013

Na zkoušky jsme poměrně krátkou dobu trénovali přímo v Mošnově i Zuzky Krejčiříkové a nejvíce chyb jsem samozřejmě dělala já, jako typický psovod, který nezná zkušební řád (na druhou stranu zase nehrozilo něco jako stereutyp při cvičení :D)). Každopádně jsem si řekla, že je to přece začátečnická zkouška, tak přece musí brát ohledy a odvážně jsem nás přihlásilla na zkoušky. Na místo konání, fotbalový stadion, jsem dorazila už brzo ráno, abych se mohla pokochat a inspirovat tréninkem dvou týmů, které nás letos pojedou reprezentovat MS (Kristýna Vojkovská s Liou a Lucie gabrielová s Joyem). Už tuhle brzkou dobu bylo nepříjemné horko a s kategoriemi OB-3 a OB2 ještě teplota stoupala. Už i na těchto ostřílených psech bylo znát, že by nejraději cvičili v nedaleké řece :-), natož pak naše huňatá černá Ernie... Když konečně přišel čas na terénink "zetek" bylo už opravdu nehorázné vedro, každopádně, k mému velkému, údivu, Erňa spolupracovala perfektně. Jenže než stačil začít závod "naostro", strhla se velká průtrž mračen a asi 10minut zuřivě pršelo. Samo o sobě by

dopíšu později :-)

Výcvikový tábor ve Svojanově 3.turnus

Tento tábor byl velmi podobný 2.turnusu s tím malým rozdílem, že jsme cvičili zejména poslušnost s úspěšnýmm závodnníkem panem Pavlem Horbařem a obedience s Martou Fuglevičovou. Neoželeli jsme ani ranní stopy, kde jsme se dopracovaly k cyklickým stopám na zpomalení. Jako vedlejší jsme tentokrát pojali agility a moc jsme ho necvičily. Taktéž jsme navštívili hodiny vystavování se známou vystavovatelkou a chovatelkou naháčů paní Libuškou Brychtovou. Samozřejmě jsme toho stihli mnohem více a já si s Ernuškou užila skvělý týden v nádherné přirodě. 

Výcvikový tábor ve Svojanově  8. 7. - 15. 7.2012

Již podruhé jsme se zúčastnily skvělého tábora v krásné přírodě Svojanova. Hlavní vedoucí byla paní Jansová, šéfredaktorka časopisu Pes přítel člověka, které patří velký dík za profesionální orginizaci, ochotu i všechny rady ohledně výcviku. Ráno v 6:00 jsem si přivstala a zkusila stopy. Nechtěla jsem nic zkazit, tak jsem zůstala věrná pachovému čtverečku. Přiznávám, že jsem 2x zaspala a stopy nestihla :o) Jenže už od sedmi začínalo agility, kde jsme běhali large s paní Evou Vrkočovou v pokročilých. První den byla Erňa čerstvá a běhala docela rychle. Poté se to postupně zhoršovalo, ale musím uznat, že oproti minulému roku to už bylo o hodně lepší. (Můj milovaný pejsek totiž vsadil na taktiku šourat se jako hlemýžd až do tunelu a z něho pak vystřelit jako blesk...) 

Na poslušnost jsme byly napsané k panu Jaromíru Zdražilovi, kde jsme poprvé zkusili cvičit s tzv. flexi tyčí a poté jsme si zkusili obedience pod dohledem paní Marty Fuglevičové. Obedience Erně kupodivu šla a tak určitě někdy zavítáme do Třebovic na trénink s paní Martou, která nás mimo jiné velmi chválila :o) a vybrala si nás jako "nejlepší tým" z její skupinky  ("nejlepší" v uvozovkách, protože nehodnotila vycvičenost a přesnost, ale spíše vztah psovoda se psem a styl práce...) Za odměnu jsem dostala knihu od Lucie Stemmerové Obedience, kterou už mám přečtenou =) V rámci získávání nových poznatků jsem se pak byla občas podívat na skupinku poslušnosti paní Jansové. Jednou jsem využila příležitost zkusit si obanu u pana Zdražila. Erňa měla o peška zájem a tak jsem se nakonec dopracovali až na jakýsi "polorukáv". Podruhé přijel figurovat pan Libor Pavlík, ale to už byla Ernie unavenější a tak jsme toho moc neudělali. Paní Jansová nám udělala taky velmi přínosnou minipřednášku.

Přestože byla několikrát možnost vyzkoušet si coursing a v neděli se dokonce konaly coursingové závody, ani jednu příležitost jsme nevyužily. Jednak proto, že z minulého roku vím, že to ernie moc nebaví a jednak proto, že by se enormě unavila a nebyla by schopná další den cvičit. Taky jsme vynechaly flyball, kvůli nedostatečnému zájmu o tenisák :D. Za zmínku ještě stojí kurzy vystavování vedené zkušenou Libuškou Brychtovou (www.nahaci.cz). Pravdou je, že jsem si párkrát musela půjčit autíčko na vodítku, jelikož Ernie byla naprosto vyčerpaná a neschopná spolupracovat, jen táhla do pokoje =) Celkově byly hodiny vystavování velmi přínosné a zajímavé byly i tři přednášky paní Libušky. 

V sobotu proběhla táborová výstava, kde jsme se neumístily. Na táborových závodech v agility nás zařadily do začátečníků, protože přes rok neběháme, takže jsme měly lehký parkur. Ještě k tomu jsem požádala, abychom mohly závodit na medium :o) Erňušce obojí vyhovovalo a běžela nezvykle rychle. Nakonec z toho vylezlo nečekané 1.místo a dokonce jsme předběhly pár superrychlých borderek, které se zamotaly... Tak to je prosím náš první úspěch v agilty :D

Měly jsme možnost zakoupit zajímavé knihy s kynologickou  tématikou a já si ( k narozeninám) vybrala doporučovanou publikaci "Jak trénovat nemožného psa". Celý tábor se nesl v pohodovém duchu, přestože několikrát vydatně pršelo a prvních pár dní bylo naopak úmorné vedro. No a v nadšení z celé akce už jsem poslala přihlášku na 3.turnus, kde bych chtěla Ernii připravit na bonitaci. :o)  Fotek máme plno, protože přijel fotit taťka, prohlédnout si je můžete zde: foto-motan.u.k2.cz/Svojanov-2012/

Více informací o táboře, propozice a přihlášku najdete na www.ambergold.cz

Zkouška ZOP 23.6.2012

Nějak zvlášť jsme se na ni nepřipravovali, protože všechny cviky už Ernie znala. Spíše jsme chtěli zkusit, zda bychom ji složili. Potřebujeme ji totiž na 1.třídu chovnosti. Našli jsme si nebližší termín zkoušek dle KJ Brno v našem okolí a hurá do toho. Všichni kromě jednoho australáčka jsme nastoupili na ZOP. Posuzoval pan rozhodčí Jindřich Hon. Byl poměrně přísný a také (ze začátku) docela špatně naladěný. Ráno bylo naštěstí chladno, takže jsme se "nepařili" jako v sauně. Na řadu jsme přišli jako poslední. Ve dvojici jsme byli s velkým černým kníračem a začali jsme odložením. Zpočátku ležela hezky, ale asi po dvou minutách se jí to místo nějak přestalo líbit, tak se zvedla, popošla o dva krůčky a já na ni mávala, ať si lehne, i když by to stejně udělala sama. Později jsem se dozvěděla, že o dva kroky se posunout může, jen by jí strhli body. Jenže když jsem jí dala "povel" dostali jsme nulu. To nám to hezky začalo...

Na volno se vzálila sotva tři kroky, pak naštestí odběhla a mohla jsem ji zavolat - 8bodů. Ovladatelnost nám šla kupodivu mnohem lépe bez vodítka, ale u obou dávala hlavu dolů a občas si dovolila i nehorázně začuchat na zemi, no jéje. Za oboje po 9 bodech, natěstí. Naše oblíbené a perfektně nacvičené sedni, lehni, vstaň se jaksi nevyvedlo a dostali jsme jen 8bodů. 

Skupinu a speciální cviky jsme prováděli taky jako poslední, ve skupině s háravou ovčandou. Skupinová chůze u nohy dle mě katastrofa, dle pana rozhodčího 8bodů. Odložení ve skupině se nám docela povedlo, přestože jsem měla docela nervy, aby se zase nezvedla a nezačala vyvádět hlouposti... 10bodů. Chůze po nepříjemném materiálu se nám podle mého úsudku také mohla povést lépe, ale co 10bodů stačí :o) Přenesení úplně v pohodě, takže taky 10. 

Po náročném výkonu =) jsme dostali guláš a čekali na vyhlášení. Nakonec jsme z toho vytvořili 82 bodů a známku velmi dobře. Hodně lituju toho odložení, kdybych věděla, že sama lehne, mohli jsme ztratit třeba jen bod, ale co, příště budeme moudřejší... Všichni zúčastnění zkoušku složili, i když někteří jen tak tak. Doufám, že se nám podaří složit i něco trochu obtížnějšího než je základní ovladatelnost psa :o)

Výstava v Ostravě 15. 4. 2012

Tentokrát mě v den výstavy den žádné vystoupení nečekalo (soutěž z tančení jsme měly už v sobotu :o)) a proto jsme si klidně mohly dát na čas. Přestože jsme Erňu několikrát vyčesaly, tak při "finální" úpravě z ní padali chlupy po chomáčcích... Taktéž zuby měla vyčištěné, ale když jí mamka vzala před výstavou "proběhnout", vrátila se jako strašidlo a ještě k tomu mokrá. No, naštěstí jsme měly ještě dost času, tudíž uschla a mohla jsem ji "uvést do původního (čistého) stavu".

Rozhodčím byl, pro mne dosud neznámý, pan Andrzej Zamoyski z Polska. Přestože polštinu neovládám, v komunikaci potíže nebyly, neboť pan rozhodčí toho moc nenamlovil (leda tak OK a gratuluji) a vlastně jenom gestikuloval. Nastoupili jsme do kruhu s dalšími cca sedmi fenkami (opravdu si nevzpomenu, kolik nás přesně bylo). Mamka se šla schovat, aby ji Ernie nehledala, zato Monča s taťkou se jí postavili přímo "před čumák". Na výzvu "Jděte pryč" ti dva experti reagovali poodstoupením za jinou osobu, což mělo za následek, že je Ernie ještě víc hledala. Nedalo se nic dělat, bude se po nich koukat celou dobu.

Zuby ukázala předpisově, stála jakš takš. Na nabízený pamlsek (byl to její oblíbený sýr, a dokonce předešlý den nedostala žrát) reagovala apatickým přičichnutím a znechucení odrácení s pohledem "co to do mě zase cpeš?!" Běhali jsme docela krátce a potom pan rozhodčí pogratuloval třem "ne-výborným" a vyprovodil je z kruhu. Běhalo se tedy o umístění a my měly jasnou výbornou. Kámenem úrazu se nám stal onen dříve zmiňovaný tatínek, jež neustály přitahoval Erninu pozornost. Když jsme běžely směrem k němu, táhla jako magnet, a když jsme ho přeběhly (další kolečko) otáčela se a nožky se jí pletly :o) Kybych jí mohla alespoň navést na pamlsek, jenže ona na mě docela dost kašlala. Takže jsme dle očekávání dostaly V4 a tento, dle mne slušný, posudek:

Posudek:

Dobře stavěná, hezká hlava, širší záda, prostorný pohyb, korektní post. (tipuju to na postavení či postoj), úhly kore. (asi taky korektně), dobrá srst

A. Zamoyiski (PL)

napsala: Šarda